Úloha č. 1 - odevzdání
Lokalita první, centrum města
V centru Prahy, v samém historickém jádru, jsem si zvolil, jakožto místo pro mě klidné a příjemné, pasáž Platýz, propojující Národní a Martinskou ulici. Při vstupu do pasáže, což je vlastně takový malý vnitroblok, se ocitnete v obklopení domů a restaurací, kaváren, ve velmi odlišném prostoru, než je například Národní třída, odkud přicházíte. Ruch Národní, prach aut a vše okolo zmizí, oblopen domy uvnitř se cítím bezpečně a dobře. A to je vlastně ten hlavní dojem z tohoto prostoru, pocit bezpečí a klidu.
Jako druhé místo, a tedy místo nachazející se v širším centru Prahy, jsem zvolil platanovou alej u Expa 58 na Letné. Místo, kam jsem zavítal vůbec poprvé a působilo na mě moc dobře, z aleje, čtyřřadí stromů, byla cítit vyrovnanost a řád, lavičky a přilehlá kavárna v Expu vybízely k posezení. Z Letné je skvělý výhled a ne nadarmo se tam chodí “venčit” nejen psi ale i lidé. Opět, pocit klidu a bezpečí mě zde naplňoval.
Třetí lokalitu, tedy periferii, jsem zvolil nedaleko zastávky žluté linky metra Radlická. Místo si mě získalo zejména tím, že je sice úplně jiné, než předchozí dvě, ale opět, byl tu klídek a pohoda. Periferii obecně vnímám poměrně negativně, nelíbí se mi nekonečné řady řadových domů nebo paneláková sídliště. Tady ale nic podobného nebylo, moderní kancelářské budovy, které zde stojí, jsou doplněny dřevem a okolní zeleň místu přidává potřebné kvality k žití. Pod stromy je množství laviček, stojí tu také malý kostelík, což je pro mě samo o sobě známka toho, že zde vládne klid, který narušují pouze tramvaje, auta zde nejsou. Navíc otočka tramvají zde představuje pomyslný konec rušného města a začátek klidnějšího okraje, pohled ptačí perspektivy sem nevkládám náhodou. Možná nejsou Radlice úplně příkladná periferie, ale každopádně i zde platí, že jsem se tu cítil dobře.
Komentáře
Okomentovat